Antropoložka na Marsu

Sbírka sedmi povídkově-fejetonistických příběhů neurologických pacientů Olivera Sackse, renomovaného neurologa a mistra vypravěčství, vezme čtenáře na další objevnou cestu do fascinujícího světa lidské mysli. Antropoložka na Marsu obsahuje sedm příběhů lidí, kteří se vyrovnávají s neurologickými poruchami (poškození mozku, autismus či Touretteův syndrom), a odhaluje, jak se jejich zkušenosti dotýkají hloubky existence. Sacks s neobyčejnou empatií, porozuměním a citlivostí zkoumá, jak tyto stavy formují identitu a život jednotlivce, chování a vnímání reality. Každý z příběhů je nejen vědeckou analýzou, ale také lidským příběhem, který čtenáře nutí zamyslet se nad člověčenstvím. Sacksova schopnost propojit neurologii s uměním a filozofií činí z knihy nezapomenutelný zážitek. V době, kdy se hovoří o duševním zdraví a porozumění odlišnostem, je Sacksova práce cenným zdrojem poznání a inspirace, protože pomáhá chápat složitost lidské psychiky a vyzývá k toleranci a empatii. Kniha volně navazuje na knihu Muže, který si pletl manželku s kloboukem.

Ten farář je nějakej divnej

Nepraktický mimoň s hlavou kdesi v oblacích. Vypasený prelát s nekonečným apetitem. Takové představy o duchovních má značná část naší společnosti. Ne, že by takoví lidé neexistovali, mezi faráři a farářkami ale najdeme i docela odlišné typy. Intelektuál, kterého potkáte nejspíš na hokeji nebo v hospodě. Zemědělec, který má nejvíc času o víkendu, protože jinak stále něco opravuje ve stodole, případně sedí za volantem kombajnu. Cvičitelka slepeckých psů, která chodí stejně ráda do kostela i nekostela. Rockový hudebník, který na rádiu pro mladé moderuje pořad o hardcorové muzice. I takové jsou osobnosti, které spravují české a moravské farnosti a sbory. Právě s takovými se setkáte v této knize. Kniha Ten farář je nějakej divnej přináší sedm rozhovorů s duchovními různých křesťanských církví (Filip Boháč, Alexandra Jacobea, Pavel Jäger, Pavel Semela, Sandra Silná, Petr Wagner, Jan Wirth). Ukazuje nejen jejich svébytné zájmy, ale i podobně nekonvenční způsob uvažování o víře i nevíře, o sobě i o nás. Dost možná je právě tohle ten způsob, jak přiblížit křesťanství lidem, pro které je návštěva kostela něčím zcela nereálným. Předpokládají totiž, že tam narazí na středověk. Ve skutečnosti tam nekonvenční vlasatý týpek s elektrickou kytarou v ruce rozvíjí nápady ohledně založení hobitího kláštera.

Psychologický rádce do zběsilých časů

Všichni dobře víme, jak je důležité udržovat své tělo v dobré kondici a ve zdraví. Co ale naše duševní zdraví? Philippa Perry ve své knize zúročuje zkušenosti ze své psychoterapeutické praxe, v níž nachází důležité impulzy pro drobné změny v našem životě. Tyto principy pak přetváří do svépomocné podpory. Říká, že je velmi důležité poznat sebe sama a jen díky tomu se staneme vládci nad svými pocity a nikoli jejich otroky.

Nebezpečí v Atlantiku

Je červenec roku 1936, Alici je dvanáct let a nemůže se dočkat léta plného dobrodružství. Popluje se svým tatínkem, důstojníkem na zaoceánském parníku Queen Mary, z Anglie až do daleké Ameriky. Těší se, až bude prozkoumávat obrovskou přepychovou loď se všemi kajutami, palubami, obchody, zvířaty, a dokonce i slavnými filmovými celebritami, které na ní cestují. Jednoho dne se však Alice při svých toulkách po lodi stane svědkem útoku a se svým novým kamarádem Sonnym začne odhalovat temné spiknutí. Stihnou najít viníka dřív, než jim začne jít o život? Knihy A. M. Howell vycházejí ze skutečných historických událostí a pojednávají o existujících místech i osobách. Autorka vychází z důkladně nastudovaných dobových reálií, do nichž umně vplétá svůj vlastní smyšlený příběh. Pro čtenáře od 9 let.

Jednorozměrný člověk

Marcuse ve své slavné knize z roku 1964 podrobuje kritice kapitalismus, ale zároveň odmítá socialistické režimy v tehdejší východní Evropě. Moderní industriální společnost se podle autora sice zaštiťuje racionalistou, ale ve skutečnosti je silně iracionální. Úspěšně ovládla přírodu, ale i jejího tvůrce – člověka. Je totalitní, protože lidem prostřednictvím techniky nediktuje pouze potřeby společenské, ale i jejich individuální přání a činí si na ně nárok také v jejich volném čase. Svoboda (např. svobodná volba ve výběru zboží a služeb) se stává nástrojem ovládání. Rozvinutá industriální společnost je podle autora daleko ideologičtější než její předchůdkyně, protože ideologie se přesunula do samotného výrobního procesu, lidé začínají být produkty, reklama se stává žádaným životním stylem. Kapitalisté přejímají roli byrokratů, dělnická třída je integrovaná do nesvobodné společnosti. Pojmy jsou redukovány na souhrn operací a operacionalistické hypotézy se neustálým opakováním v masových médiích mění na definice. Nerozumné se rovná neoperacionalizovatelné. Vzniká jednorozměrné chování a myšlení. Cestou ven je návrat k dvojrozměrnosti – rozpornosti, která je nutně obsažena ve filozofickém myšlení. To se musí stát negativním v tom smyslu, že upozorňuje na to, co není bezprostředně přítomno, a zpochybnit společnost i sebe samé. Touto cestou může dojít k osvobození individuality a původcem změny se mohou stát zejména menšiny, outsideři a radikální intelektuálové.